Jak mohou stresové situace ovlivnit náš mluvený či psaný projev?
Když mluvíme s někým, kdo je našemu srdci blízký, rozhazujeme kolem sebe slova jen tak, halabala. Cítíme se uvolněně. V tu chvíli jsme šťastni, že tu naši spřízněnou dušičku vidíme a můžeme s ní prohodit pár vět. Neřešíme tedy koncovky, skloňování, spisovnost či nespisovnost. Zkrátka mluvíme tak, jak nám zobák narost. A je nám v tu chvíli dobře. Tak jaképak copak....